Korekce zevních stehen – dermolipektomie

Dermolipektomie zevních stehen – chirurgické odstranění kůže a tuku zevních stehen

Indikace k zákroku:

Dermolipektomie zevních stehen řeší přebytky tuku a kůže zevních stehen. K povolení kůže a tuku této oblasti dochází nejčastěji po masivním zhubnutí, ale taky po opakovaných těhotenstvích a porodu. Na problému se podílí taky věkem vystupňována uvolněná kůže se sníženou elasticitou. Určitou roli může hrát i dědičná dispozice. Operace je indikována z estetických důvodů, může ale mít i zdravotní efekt – přináší úlevu dolním končetinám a ulehčuje hygienu této oblasti.

Operační postup:

Existuje základní postup, který řeší tento problém a tento se může různě modifikovat dle konkrétního místního nálezu a preferencí chirurga. Při předoperační konzultaci je cílem individuálně vybrat takovou operační techniku, která daný problém co nejšetrněji a současně neúčinněji vyřeší

Klasický postup spočívá v provedené dlouhého řezu od třísel přes boční a zevní stranu stehen (nejčastěji v místech, které zakrývají kalhotky) dozadu až do zářezu mezi zadkem a stehnem (tzv. gluteofemorální rýha). Pak se přiměřeně ostře a tupě uvolní kůže zevní strany stehna, vytáhne se směrem nahoru, přebytek kůže a tuku se odstraní a rána se sešije. Efekt výkonu lze ještě podpořit přídatnou liposukcí dle potřeby, narůstá zde ale riziko komplikací. Po výkonu zůstává dlouhá jizva v uvedeném místě.

Délka operace:

Operační výkon trvá dle složitosti a rozsahu 2-4 hodiny.

Typ anestezie:

Zákrok se provádí většinou v celkové anestezii, lze ho provést ve spinální anestézii (umrtvení injekcí do míšního kanálu).

Délka hospitalizace:

Při nekomplikovaném průběhu většinou 1-2 dny.

Pooperační režim:

První měsíc po operaci je na stehnech elastický návlek, stahovací pás, nebo obojí 24 hodin denně, sundává se pouze na osobní hygienu, nebo na vyprání návleků. Přibližně po týdnu se lze osprchovat s ponecháním náplasti přímo na ráně, vždy je potřeba pečlivě vysušit oblast jizvy. Po osprchování se hned znovu aplikuje kompresivní prádlo. Je potřeba se vyhnout všem pohybovým aktivitám, kdy se namáhají stehna, nebo se zvyšuje puls a krevní tlak. Pocit napětí, otoky a někdy i modřiny jsou normálním průvodním jevem, obvykle zmizí do 2-3 týdnů. Cca měsíc po výkonu lze začít s prováděním tlakových masáží jizev, možno postupně odkládat kompresivní návlek. Mírný otok stehen a určitá asymetrie po operaci může být normální, přechodná a většinou do 3-6 měsíců se vše upraví. Finální estetický výsledek lze hodnotit nejdříve po 3-6 měsících.

Doba hojení a omezení pracovní schopnosti:

Domácí rekonvalescentní režim:  2-3 týdny

Lehká (kancelářská) práce: po 2-3 týdnech

Lehké fyzické aktivity: nejdříve po 6 týdnech

Zcela bez omezení: cca za 8 týdnů

Jak dlouho výsledek vydrží:

Operace přinese trvalé zlepšení stavu. Nezabrání však dalším projevům stárnutí s postupným povolováním kůže. Při zvýšení hmotnosti přirozeně může dojít k obnovení převisu.

Rizika a komplikace:

Komplikace mohou nastat v průběhu vlastního chirurgického výkonu, anestézie nebo v pooperačním období. Komplikace mohou mít různý stupeň závažnosti a zcela výjimečně může dojít k vážným komplikacím, zejména u pacientů v horším celkovém stavu nebo se silnou alergií na léky. Zcela raritně může dojít k poškození důležitých struktur pod kůží (cévy, nervy). Kompletní výčet všech možných komplikací nelze provést. Nejčastější komplikace jsou všeobecnějšího rázu jako krvácení, infekce rány, poruchy prokrvení okrajů rány, poruchy hojení a tvorby jizev.

  • Pooperační krvácení.  Ve výjimečných případech je nutné provést operační revizi. Ta nemá vliv na výsledný efekt operace, pouze mírně prodlouží léčení. Ve výjimečných případech si krvácení může vynutit podání krevní transfuze, nebo jiná opatření.
  • Infekce. V případě infekce je nutné dlouhodobé podávání antibiotik, eventuálně drenáž rány.
  • Nekróza – odumření části kůže, nejčastěji v oblasti pupku a pod ním. Nekrózu je nutné operačně odstranit a defekt rekonstruovat.
  • Alergie na léky, dezinfekční prostředky, na anestetika, na šicí materiál, náplasti apod.
  • Tzv. serom – volná jantarová sterilní tekutina v ráně – většinou se objevuje při nedodržování pooperačního režimu. Nutno opakovaně punktovat.
  • Plicní embolie, trombóza žilní. Zejména plicní embolie je závažná komplikace, která může mít za následek trvalé následky ve smyslu srdečního přetěžování nebo může ohrozit život pacienta. Výskyt žilní trombózy u této operace je dle literatury kolem 3 %, plicní embolie cca 1 %.
  • Nápadné jizvy (široké, hypertrofické, keloidní) se u této operace mohou vyskytnout.